VEGETARIANSTVÍ

​Vegetariánství je snad nejrozšířenější stravovací směr. Je to způsob stravování, kdy člověk nejí maso (včetně ryb a drůbeže), sádlo, želatinu ani jiné živočišné produkty, vyžadující smrt zvířat. Častým důvodem k vegetariánství je negativní vliv jedení masa na zdraví, ale především bývá důvodem odmítání zabíjení jiných živých tvorů. Často vegetariánství přechází v životní styl a přesvědčení, kdy jsou odmítány i jiné produkty, vyžadující zabití zvířete, jako jsou kůže, kožešina a hedvábí.

Varianty vegetariánství: Laktoovovegetariánství - nejrozšířenější styl (proto je tímto stylem automaticky myšlen obecnější název "vegetariánství"), je vyloučeno maso, ale zůstává konzumace vajec, mléka a mléčných výrobků. Laktovegetariánství - je vyloučeno maso a vejce, zůstává konzumace mléka a mléčných výrobků. Ovovegetariánství - je vyloučeno maso, mléko a mléčné výrobky, konzumují se vejce. Vyloučením mléka i vajec se přechází na veganství.

Je často diskutovanou otázkou, zda člověk potřebuje ke svému životu maso a zda je od přírody uzpůsoben k pojídání masa. Zde je několik srovnání, čím se lišíme od masožravců:

• Masožravci mají krátký střevní systém, aby se rychle zbavili hnilobných bakterií. My máme dlouhý střevní systém, jako býložravci, který zajistí správnou funkci kvasných bakterií při zpracování rostlinné stravy.
• Masožravci mají dlouhé a špičaté zuby a ostré drápy, aby mohli kořist zabít a trhat. My máme tupé zuby i drápy, stejně jako býložravci, abychom mohli potravu rozžvýkávat. Umí si někdo představit, jak loví králíka, trhá ho svými zuby a polyká? Aniž by použil nástroje, které jsou civilizační vymožeností a ne darem přírody?
• Masožravci mají čelisti, které se mohou pohybovat pouze vertikálně (trhání), zatímco my (stejně jako býložravci) máme čelisti pohybující se do stran, abychom mohli stravu rozžvýkat.
• Masožravci konzumují maso čerstvé. My necháváme maso uležet, aby ho bakterie předtrávily a ono změklo, nebo si ho musíme alespoň tepelně upravit, jinak ho nejsme schopni pozřít.
• Masožravci sousta trhají a polykají celá, my je rozžvýkáváme.
• Dejte před hladové dítě čerstvě zabitou myš a jablko. Po čem asi sáhne a do čeho se zakousne?
• Masožravci se nepotí, regulují tělesnou teplotu vyplazením jazyka a rychlým dýcháním. Býložravci mají potní otvory k regulaci tělesné teploty a k vyměšování odpadových látek.
• Sliny masožravců neobsahují ptylin, proto nemohou trávit škroby. Naše sliny (stejně jako jiných býložravců) obsahují ptylin, který umožňuje trávení škrobů. Naše sliny jsou zásadité a sliny masožravců kyselé.
• Masožravci vylučují v žaludku 10x více kyseliny solné (HCl) než býložravci, protože je nutná k trávení kostí ve stravě.
• Masožravci chlemtají vodu jak kočka, býložravci sají tekutinu mezi zuby.

​Jsou země, kde je vegetariánství základním běžným typem stravy - jedná se především o Indii, kde je největší podíl vegetariánů na světě (40% obyvatelstva, jedná se především o laktovegetariány, odmítající maso i vejce).

Zdravotní vhodnost vegetariánství - neexistují jednoznačně prokazatelné výzkumy, že by vegetariánská strava zdraví škodila nebo prospívala. Existují vegetariánští sportovci, kteří jsou plnohodnotnými konkurenty sportovců na běžné stravě. V praxi patří vegetariáni spíše mezi lehčí typy fyzické stavby těla, ovšem nelze z toho vyvozovat, že by vegetariánská strava způsobovala jinou dispozici jejich těla. Spíše naopak - lidé duchovněji zaměření mají větší sklon stát se vegetariány.

Mnozí z těch, co maso ze své stravy vypustili, mohou potvrdit osobní pocity, které jim takové rozhodnutí přineslo. Z emočního (vibračního) hlediska maso uzemňuje duši, člověk se dostává níže k živočišné úrovni. Živočišné bílkoviny jsou pro tělo jako nepřátelské organismy - jakmile se dostanou do těla, imunitní systém aktivuje bílé krvinky a vyráží do boje proti vetřelci. Je to velká zátěž pro organismus. Následně trávené maso setrvává ve střevech, kde probíhá trávení - přesněji, maso tam mrtvolně zahnívá. Uvádí se doba 24 hodin, kdy zůstávají produkty trávení masa v těle. Ale lidé, kteří občas během vitariánské (syrové rostlinné) stravy občas ze společenských důvodů sáhnou ke konzumaci masa, mohou potvrdit, že následky v sobě cítí ještě týden po tom. A také mohou potvrdit (díky jejich zvýšenému vnímání), jak nepříjemně silně zapáchají lidé (především jejich dech) živící se masem.

Chcete-li vypustit ze své stravy maso, můžete se rozhodnout buď pro okamžitou změnu nebo o postupné vypouštění - v tom případě se snažte nejdříve vypustit červené ("těžké" hovězí) maso, přecházejte postupně k lehčímu masu, drůbeži a rybám. Maso nahrazujte jinými potravinami, kterými doplníte chybějící bílkoviny - jako jsou např. luštěniny, květák. Pokud vás někdo chce přesvědčovat, jak svému tělu ubližujete vypouštěním "tolik potřebného masa plného bílkovin", neberte v úvahu jím předkládané příklady vegetariánů, kteří zdravotně špatně dopadli. Pokud existuje alespoň jeden vegetarián, kterému vegetariánství svědčí, je tím nezávadnost vegetariánské stravy dokázána - chcete-li důkazy nezávadnosti, jeďte do Indie. Ostatní, neúspěšné, příklady mohou být jen příkladem chyb, kterých se může kdokoliv dopustit při jakékoliv stravě. Nahrazením živočišných bílkovin o nic nepřicházíte, naopak jedině získáváte. Ve skutečnosti vám žádné nebezpečí chyb nehrozí ani tak. Důkazy o nevhodnosti jsou většinou předkládány těmi, kteří mají strach vzdát se svého zaběhnutého systému, své staré víry, a proto se snaží zabezpečit si svou základní životní jistotu, udržet ostatní na své úrovni, aby neměli pocit, že se drží rozsýpajících se pravd. A často předkládají "důkazy", u kterých zdravotní komplikace ani neměly nic společného s vegetariánstvím.

Mnoho lidí tvrdí, že by si život bez masa nedokázali představit. Když si ale uvědomí, co je vlastně k masu přitahuje - není to chuť samotného masa (samotné syrové maso by jim ani nechutnalo), ale chuť směsí koření, solí a jiných přísad, které chuť takto upraveného masa vytvářejí. Často pak zjistí, že správnou přípravou stravy s využitím podobných příměsí, ale s náhradní složkou za maso (např. sójové maso) dostanou jídlo plně nahrazující původní variantu s masem, nejen výživově, ale i chuťově.